Fara – jednopatrová budova čtvercového půdorysu z r. 1780. Uprostřed trojosého průčelí pravoúhlý kamenný portál s omítkovými volutkami po stranách. Patro odděleno pásovou korodonovou římsou. Střecha mansardová, krytá prejzy. Součástí objektu je rovněž zahrada s ohradní zdí a hospodářské zázemí fary.

Farní chrám sv. Vojtěcha stojí uprostřed vsi v dnešní své podobě, základem gotické, pochází nepochybně z r. 1270, z přestavby děkanem Vítem, v 18. století byl přestavěn v barokním slohu a r. 1899 zrenovován. Za dob pobělohorských byly zavedeny k němu hlučné pouti na počest sv. Vojtěcha. Ve 14. st. býval farním děkanátu Brandejského.

Samostatní duchovní žili při něm až do bitvy Bělohorské. Po bitvě Bělohorské byla farnost Služská připojena r. 1628 k děkanství Kosteleckému. Za dob pobělohorských byly zavedeny k němu hlučné pouti na počest sv. Vojtěcha, pro prodavače potravin a poutních památek bylo přistavěno při presbyteři šest výklenků.

V r. 1773 zažádali Služští o samostatnou faru, protože děkanové

Kostelečtí sloužili zde mši jen jednou za měsíc, pak o pouti a o posvícení. Ale pro odpor tehdejší vrchnosti hraběte Adama Filipa Losy z Losymtálu, který odmítal na kněze přispívat a chtěl, aby byla postavena nová fara a kněz byl placen ze záduší, protahovala se jednání, až r. 1778 gubernium zřízení lokálie ve Sluhách nařídilo. V roce 1780 byla zbudována nynější fara.

 V 18. století byl rovněž kostel přestavěn v barokním slohu a posléze v roce 1899 renovován a vysvěceny dva nové oltáře. Ve druhé polovině dvacátého století, došlo při další renovaci ke zjednodušení některých detailů.

V současnosti je fara zrušena a prodána soukromému majiteli.