Kostel sv. Vojtěcha

Kostel sv. Vojtěcha - leden 2015 (foto Jan Majer)
Kostel sv. Vojtěcha – leden 2015 (foto Jan Majer)

Stavba románského původu, goticky přestavěná v r. 1270. Dnešní podobu s kaplovitými nikami dostal kostel při pozdně barokní úpravě v 18. století. Kostel byl upravován v roce 1899 a ve druhé polovině dvacátého století, kdy došlo ke zjednodušení některých detailů. Ve východní stěně sakristie zvnějšku vsazeny dva náhrobky z červeného mramoru.

Farní chrám sv. Vojtěcha stojí uprostřed vsi a je prastarého původu. Podle staré pověsti byl postaven již ke konci 10. století za panování knížete Boleslava II. (967-999) a zasvěcen sv. Vojtěchu.

Okolo roku 1241, spíše ale roku 1248 byl v boji mezi králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem původní chrám pobořen.

Kostel sv. Vojtěcha - prosinec 2014 (foto Jan Majer)
Kostel sv. Vojtěcha – prosinec 2014 (foto Jan Majer)

Roku 1266 je znám jako majitel vsi Přibyslav ze Sluh a vedle něho děkan Pražské kapituly Vít, muž zbožný, učený a štědrý (zemřel 1. května 1271). Ten, kostel v letech 1270 -1271 od základu nákladně přestavěl a ozdobil krásnou věží. Téhož roku daroval biskup Jan III. desátek svůj ze vsi Sluh klášteru Zbraslavskému.

Ve 14. století za panování Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic, se stal zdejší kostel farním děkanátu Brandejského a faráři platili půlletně po 21 gr.č. desátku papežského. K farnosti náležely vesnice Sluhy, Mratín, Velký i Malý Brázdim.

V roce 1422 byl patronem zdejšího kostela Jan z Libkovic katolicky smýšlející, ale není jisté, zda byl kostel i jeho majetkem. Po bouřích husitských zde byli dosazováni kněží pod obojí a později i duchovní luteránští.

Roku 1615 přiznala k berní zemské paní Sabina Finková z Pantenova a na Sluhách ve vsi 18 poddaných a podací kostelní. 27. března 1621 daroval císař s příplatkem 15000 kop gr. m. Jesuitům u sv. Klimenta blíže mostu Pražského Sluhy tvrz, ves, podací kostelní a mlýn.

Kostel sv. Vojtěcha - prosinec 2014 (foto Jan Majer)
Kostel sv. Vojtěcha – prosinec 2014 (foto Jan Majer)

Samostatní duchovní žili při něm až do bitvy Bělohorské. Po bitvě Bělohorské byla farnost Služská připojena r. 1628 k děkanství Kosteleckému. Za dob pobělohorských byly zavedeny k němu hlučné pouti na počest sv. Vojtěcha, pro prodavače potravin a poutních památek bylo přistavěno při presbyteři šest výklenků.

V r. 1773 zažádali Služští o samostatnou faru, protože děkanové Kostelečtí sloužili zde mši jen jednou za měsíc, pak o pouti a o posvícení. Ale pro odpor tehdejší vrchnosti hraběte Adama Filipa Losy z Losymtálu, který odmítal na kněze přispívat a chtěl, aby byla postavena nová fara a kněz byl placen ze záduší, protahovala se jednání, až r. 1778 gubernium zřízení lokálie ve Sluhách nařídilo. V roce 1780 byla zbudována nynější fara. V 18. století byl rovněž kostel přestavěn v barokním slohu a posléze v roce 1899 renovován a vysvěceny dva nové oltáře. Ve druhé polovině dvacátého století, došlo při další renovaci ke zjednodušení některých detailů.

Farní kostel sv. Vojtěcha, stavba původně gotická, barokně upravená, posléze r. 1899 renovovaná, má prostý zevnějšek, profilovaná podstřešní římsa je nad okny prohnuta. V předu je nízká čtyřboká věž, štítové vyzdívky jsou v průčelí ke zdivu věže.

Půdorys kostela
Půdorys kostela

Presbytář je 7 m dlouhý, 5,48 m široký, zakončený třemi stranami osmiúhelníka a v rozích opatřený opěrnými pilíři. Klenba je klenutá. Dvě velká okna a dvě malá oválová okna.

Loď měří 10,95 m délky a 7,8 m šířky a má 2 okna. Nad hlavním oltářem je na 5 železných skobách za- věšen velký barokní rám s obrazem sv. Vojtěcha. Světec je oděn biskupským rouchem a pravicí žehná. Tvář je lemovaná šedým vousem, nad světcem se vznášejí andělé, držící nad ním věnec. Nad hlavou má vymalovány hlavičky andělů, vpravo dole klečí anděl držící veslo.

Vedle pravé ruky světcovy je vymalován kostel a vlevo kanellovaný sloup. Pozadí je temné a v něm je drobný nezřetelný výjev. Celkem se tento obraz shoduje co do kompozice a některých společných znaků se Škrétovým obrazem sv. Vojtěcha v Týnském chrámu v Praze, ale je namalován českým malířem Janem Jiřím Heinschem. Není to kopie Škrétova obrazu. Obraz sem byl dovezen z kostela Vintířovského u Žatce. Za presbytářem je přistavěna šestiboká sakristie se 3 malými okny.

Zadní část Kostela sv. Vojtěcha - leden 2015 (foto Jan Majer)
Zadní část Kostela sv. Vojtěcha – leden 2015 (foto Jan Majer)

1. 1 m široký, 1,89 m vysoký mramorový, pěkně tesaný. Nápis na kraji. Uprostřed v obdélníkové kartuši je nápis. Nad tím dva znaky: v jednom orlí hlava, v druhém lev, pod nápisem jsou rovněž dva znaky: v jednom tři rosetky, ve druhém tři kosočtverce, na helmici posledního znaku tři ryby.

2. 0,43 m široký, 0,78 m vysoký. Nápis na okraji „Leta Panie 1599 gest pochowana dcerka Vrozeneho Pana Karla Hollana z Gilgiowa.“ Uprostřed je malá postavička oděná rubáškem, držící květinu, u nohou má znak s kolmo stojící střelou.

3. Německý nápis svědčí, že zde je pochována Markéta Milticova, rozená Hiršpergrová z Kynygshainu, zemřela dne 11. dubna ráno mezi 7. a 8. hodinou r. 1618.

Aktuální informace z obce Sluhy

© Obec Sluhy 2016